Louka plná trávy
a květů se leskne.
Sopka plná lávy
a nerostů jen teskne.
Cítí se tak osaměle,
bez života bez nádechu.
"Zelená" teď hladí směle
srst pyšného mechu.
Chrlí sopka v té závisti
žhavou tekutinu.
Už neuvidíš ani listí
ani zeleninu.
Vyhrála si malou válku,
stále lávu lije.
Avšak nitka od korálků
pod "žhavou" přežije.
Žádné komentáře:
Okomentovat