Ubu (2009)

je ticho
je tma
příchozí host je za dveřma
zírá si tajemně
drží si břicho
je ticho
až skoro vražedné
je ticho
je tma
a naráz v mžiku první světlo
a ja vrtím se a vřískám
už nedržím se za břicho
už není ticho
jsem totiž dítě
co spatřilo světlo světa poprvé
a tak si zvykám
všechno je nové
i vzduch si dýchám
kalhotky růžové
těch se dotýkám
hebkými prstíky
rtíky se přisaju
na zvláštní hmotu
něco z ní trčí
ručkou ji strčím
nasávám dobrotu
a je mi teplo
jsem dítě
a kéž by štěstěny
a to naučí mě později
jak s myšlenkami pracovat
jak neopouštět naději
jak se smát
a jak plakat
a jak se bát
a taky makat
za lepší život všech
a jak nemít pech
a jak nemít děvkařskej cejch
ať už mám mango
anebo banan
pro dámy tango
pro pány kankán
a s půlnocí se milovat
i rozbít si s láskou hubu
a baže nejednou
jsem totiž dítě stejného druhu
jsem totiž jako Vy králem Ubu