Dva lidi (2011)

jsme jako dva lidi
které nenaučili číst ani psát
ani mluvit ani vidět
jsme jako dva lidi
které komunikace dovedla na okraj trapnosti

tam někde se začínáme bát
bez debat...

strachem bez sebe
jsem jako dva lidi
co ztratili provaz nejen nit
nejen kontakt i když se vidí
častokrát

jsem jako dva lidi co opustila láska
hluší a slepí
jen malý náznak citu nás bodá do duší
které už nikdo neslepí

a nakonec kdo ví?
možná už nejsme lidi
už totiž nejsme hladoví
ani dva
ba ani jeden

jen torsa těl
na které Bůh zapomněl

Kafe (2010)

tak kampak slečinko?
voject Londýn ze zadu
přes Skotsko?
to bychom si mohli společně vypít
postskorostraightsexuální kafe!!!

Dokonalosti

a až se znovu budeme bavit
o vlastních nedokonalostech
na příkladu těch druhých
raději Ti navrhnu
abychom se milovali
a pustíme si k tomu třeba Sigur Rós
pak na ně možná zapomeneme
a pokud ne
tak se nám to všechno jenom zdálo
mávneme rukou
a pomalu vykročíme k dokonalosti

Klišé (2010)

aby to nebylo klišé
raději zůstanem tiše
a všude venku se setmělo
ptáš se mě potají proč
a přitom už dávno hraješ cizí noty
tak raději budeme tiše
aby to nebylo klišé
abychom mohli spíjet se do němoty

nadzvedni sukni
a nastav mi zadek ve stoje
srdce mi radí tě neojet
však více neživme klišé
řvi na mě:
'už žádné další prostoje'
šukám tě ze zadu
ze zadu ve stoje
a tvoje sukně mi zakrývá zbytky ohambí
a vlastní pomalu kanoucí slzy mi říkají
že měli jsme zůstat tiše
abychom nežili klišé
abychom nežili to blbý klišé

No name (2010)

když z cigarety stoupá dým
ve světlech reflektorů
v tom klubu zapadlým
někde na okraji města
kam přišel jsem hledat rým
i sám sebe čas od času nacházím
po letech

kdo jsem kdy a kde a ty?
když vykládáš si taroty
tak odpověz mi krátkou větou
v níž spojíme se rty
a já tě bodnu a ty mě bodneš
ve světlech reflektorů
když muzikanti hrají pro mír a lásku
a duše odchází na procházku
a ani se tím netají
tak ztrací se v davu
v realitě nové