Za řekou

srdce ti poskočilo na místě
ve tváři cítím teplý dech
vyvrcholení zdá se nejisté
dlaní tě hladím po stehnech

Nevyhnutelná

budu s tebou mluvit do rána

budu s tebou mlčet do noci

čekat až pozve si nás nirvána

čekat jak spojíme se divocí

ve vášni, v lásce, v emoci

přesto pak zmizíš mi

ve stáří, ve smrti, v nemoci

stařena schovaná ve vlastní ulitě

přemýšlet o koncích zaživa nutí tě
svižnými ladnými jistými pohyby
vzbuzuje pochyby
co když už nebude co kdyby?
na očích ulpěly stopy od řasenky

posmrtně rozpité

v hovoru u sklenky
předstírám noblesu

píši si v notesu:

"Vždyť jde jen o pocit,

že už jsi neprocit'.

tak moc se, proboha, neprožívej!"

Love story

love story z bulváru
vzpomínka zhmotní se
na per(l)ách v oparu

De facto 2

he never grows
he's oblivious

Alespoň jednou

jsou
na prsou
na kolenou
všemi prsty uvnitř
hluboko kam až se vejdou
kam až mi dovolíš tmou
krví ti v žilách protékat za tebou

jsou
na prsou
na kolenou
v hlavě ti myšlenky vzejdou
jenomže ve dvou
hádá se věrnost se svobodou
prý nikam společně nejdou

klečíc na kolenou
zpíváš si modlitbu dokola stejnou
na prsou ruce v kříž
v mysli se pomalu formuje mříž
vězně jsi přesto nechala sejmout
realitou tak krásně jemnou
že ráno veškeré pravdy jsou
slzami alespoň jednou