Jaro

když slunce poprvé
ti nohy přes oka na punčocháčích prohřeje
z pod sukně vykouknou zvědavě ven
několik mladíků se na ně frivolně usměje
nožky se zaculí zas chvíli schovat se
vyslechnout kolikže to mají jmen

Život smrt

když v žilách ti tuhne krev
a strach srdce laská
život smrt

život smrt
a láska
beze slev

Tajemná

teď už jen tajně
můj pane tajemný
zaplaťme daně
za nevěry

vždyt jsme jen lidi
vždyť jsem jen člověk
co někdy šidí
když Vás mám obě

už teď i v hrobě
ego dost zborcené
a čelo zpocené
když lhát musím Tobě

vždyť je to normální
vždyť je to morální
v té naši době

Apolitická (2012)

v Praze, v Říme v  Londýně nad Temží
politiku zemři

napsal jsem dopis poslanci mému
ptám se na pravidla pro vstup do harému
kde děvkami se to hemží

ve druhém odstavci ptám se na odměny
a prý preferují pouze tvrdé měny
a hlavně žádné změny

ptám se i na slušnost a taky dobré mravy
slušnější prý byli ti od Koločavy
ty musíš strhnout davy

v poslední odstavci ptám se na vězení
když kradeš jak straka to se nedocení
tohle on neřeší, prej tam zatím není

tak přeju pánové věru hodně zdaru
a chládného Máru

Rozdvojení

napiš mi básničku prevíte jeden
nalej mi vodku dvojtou a s ledem
opij mě do něma a pak si mě vem
nebo mi uletíš motýlku?

zatancuj zazpívej tak už se toč
možná že za rok co příjde po roku
opět se podíváš do mého rozkroku
nebo máš strach a cítíš jej v zátylku?

hopsáme čtverylku a přece jsme dva