Alespoň jednou

jsou
na prsou
na kolenou
všemi prsty uvnitř
hluboko kam až se vejdou
kam až mi dovolíš tmou
krví ti v žilách protékat za tebou

jsou
na prsou
na kolenou
v hlavě ti myšlenky vzejdou
jenomže ve dvou
hádá se věrnost se svobodou
prý nikam společně nejdou

klečíc na kolenou
zpíváš si modlitbu dokola stejnou
na prsou ruce v kříž
v mysli se pomalu formuje mříž
vězně jsi přesto nechala sejmout
realitou tak krásně jemnou
že ráno veškeré pravdy jsou
slzami alespoň jednou

Alkometrická

shodli jsme se v soužití
oba dva na káru
je mi z Tebe na lití
v prazdným koktejl baru